Restaurátorský průzkum sochy
Restaurátorský průzkum
Bronzové sochy Rudoarmějce
Brno - Koliště
Zadavatel: FIRESTA – Fišer, rekonstrukce, stavby a. s.
Akce: Revitalizace městských parků, II. etapa - Koliště
Památkový dozor: NPÚ Brno
Dodavatel: Houska & Douda s.r.o
Předmět restaurátorského průzkumu: bronzová socha Rudoarmějce v Brně
Zodpovědný restaurátor: Ivan Houska
oprávnění k restaurování MK. č. 253/94, MK. č. 1204/1999
© Ivan Houska 2012
Zpracoval : Ivan Houska
Na Buštěhradu dne 17. 8. 2012
OBSAH:
I. Úvodem
II. Archivní rešerše
III. Předmět průzkumu
IV. Průběh průzkumových prací
1. Prohlídka bronzového pláště
2. Endoskopie
3. Odběr vzorků pro analýzy
4. Posouzení povrchových vrstev bronzové plastiky
5. Posouzení stability sochy vojáka RA Brno, Ing. Jandáček
IV. Závěry průzkumu
Po dohodě zúčastněných odborníků byla stanovena koncepce restaurátorského průzkumu tak, že bude pouze jedna průzkumová zpráva, jejíž součástí budou samostatné zprávy z jednotlivých odborných pracovišť.
I. Úvodem
Restaurátorský průzkum byl proveden na základě objednávky č. 1601525 dne 31. 7. 2012.. S ohledem na složitost řešeného problému byla do řešitelského kolektivu přizvána tato odborná pracoviště:
• Projektová a inženýrská kancelář Ing. Václava Jandáčka (statika)
• SVUOM s.r.o. Ing. Kateřina Kreislová, Ph.D. (stratigrafie, patiny)
• ak. soch. P. Vitvar (restaurování kamene)
V průběhu průzkumových prací byly zváženy a posléze zvoleny takové metody průzkumu, které by nám daly co možná nejkomplexnější informaci o stavu památky. Dále bylo domluveno, že si jednotlivá odborná pracoviště budou během průzkumu navzájem poskytovat průběžně získané informace.
II. Archivní rešerše
Zdroj: www.encyklopedie.brna.cz
Památník Rudé armády na Moravském náměstí, 16. 11. 1955.
Nápis na přední straně byl v roce 1993 odstraněn. Nový nápis na zadní straně.
Autoři pomníku Vítezství Rudé armády nad fašismem:
Vincenc Makovský, Bohuslav Fuchs, Antonín Kurial
Socha Vincence Makovského Rudoarmějec, byla odhalená u příležitosti 10. výročí osvobození Brna Rudou armádou v roce 1955. V roce 1994 byly provedeny úpravy sochy, kdy byl z podstavce odstraněn Stalinem podepsaný Rozkaz k osvobození Brna v českém a ruském jazyce a státní znak SSSR.
Umístění sochy rudoarmějce nebylo nijak náhodné, hrdě se dívá směrem k větší části náměstí, na které až do konce 2. světové války stával Německý dům, který byl natolik poničen těžkými boji v dubnu r. 1945, že musel být odstraněn.
Moravské náměstí se až do roku 1989 stávalo na 1. května místem oslav svátku práce. Před sochou rudoarmějce stávala tribuna, kolem které procházely májové průvody pracujících brňanů.
Moravské náměstí je náměstí v centru brněnské městské části Brno-střed, rozkládající se na severovýchodním okraji katastrálního území Město Brno, do jehož katastru vždy náleželo. V jeho severní cásti se nacházejí dva parky, pricemž na jihu východního se nachází monumentální pomník Vítezství Rudé armády nad fašismem sochaře Vincence Makovského.
V technické zprávě k pomníku je prakticky vše ke kameni, ale nic k soše a jejímu kotvení.
III. Předmět průzkumu - bronzová socha Rudoarmějce
Majitel: Město Brno
Lokalita: Brno - Koliště
Materiál: bronz
Technologie zpracování: lití, ciselování
Rozměry: výška bronzu 487 cm (viz nákres)
Rok výroby: 1954
Autor: Vincenc Makovský
Realizace: slévárna ZUKOV Praha
Základní rozměry sochy.
Signatura slévárny na bronzovém plintu sochy.
Signatura sochaře Vincence Makovského a datum vzniku sochy 1954.
Dne 31. 7. 2012 se uskutečnil restaurátorský průzkum bronzové sochy Rudoarmějce v Brně. Průzkum provedl restaurátor Ivan Houska. Za firmu Houska & Douda byl ještě přítomen I. Houska ml. za SVUOM s.r.o. Ing. K. Kreislová a za firmu Firesta Ing. E. Nováková. Průzkum byl proveden pomocí vysokozdvižné plošiny.
Průzkum byl zaměřen pouze na bronzovou sochu. Po dohodě s firmou Firesta bude otázka restaurování kamenného soklu ještě upřesněna. V případě, že kamenný sokl bude součástí naší dodávky restaurátorských prací, zpracuje průzkum a záměr na kamenný sokl ak.soch. Petr Vitvar.
Ing. Kateřina Kreislová ze SVUOM s.r.o. se přibližuje k soše.
IV. Průběh průzkumových prací
1. Prohlídka bronzového pláště
Nejprve byla pořízena fotodokumentace sochy ze všech stran. Po té byl stav bronzového pláště zkoumán detailně z kamenného podstavce sochy. Povrch je pokryt prachovými depozity, krustami a přírodní patinou tvořenou obvyklými sloučeninami brochantitem a antlritem. Na některých místech je patina překryta relativně silnou, tmavou vrstvou, která mohla vzniknout přimícháním barevných pigmentů do voskové fixační vrstvy, nebo dokonce barvou.
Pod tmavou povrchovou vrstvou se vyskytuje patina.
Jedna z možných příčin vzniku této vrstvy může být použití nevhodného fixačního prostředku při každoroční „úpravě“ pomníku na prvomájové oslavy a na výročí osvobození města Rudou armádou.
Socha byla odlita z bronzu do pískových forem z jednotlivých dílů, jejichž počet bude ještě upřesněn. Složení bronzu viz prvková analýza ve zprávě SVUOM. Tloušťka bronzového pláště se pohybuje v rozmezí 6 – 9 mm. Montáž jednotlivých dílů k sobě je provedena montovanými přírubovými spoji, tak zvanými montýrkami. Po sešroubování byly spoje zatemovány a zaciselovány tak, aby spoj nebyl patrný. Původní povrchová úprava byla provedena patinováním a zavoskováním povrchu. Zatemovaný spoj některých montýrek je dynamickým pnutím sochy popraskán.
Popraskaný spoj na montýrce pláště.
Konstrukční čtvercové profily v nohách sochy byly pravděpodobně použity jako osy jaderníků při odlévání. Jejich přesah do bronzového plintu je pouze takový, aby mohla smontovaná socha s plintem stát na zemi. Teprve před montáží sochy na kamenný podstavec byly přišroubovány kotevní trny.
2. Endoskopie
Do bočnic bronzového plintu sochy byly na různých místech vyvrtány tři otvory o průměru 10 mm. Při průzkumu dutiny plintu byl použit endoskop REMS CAM SCOPE s objektivem o průměru 9 mm.
Napojení kotevního trnu na konstrukci v noze sochy. Nahoře je okraj montované přírubového spoje plintu (tzv. montýrky), který je sešroubován ze čtyř dílů.
Otvor v kameni, do kterého je zasunut kotevní trn, není vyplněn maltou či betonem.
Detail napojení konstrukce na kotevní trn dvěma šrouby. Vpravo s otvorem je konstrukce z nohy sochy, uprostřed vymezující podložka a vlevo zahnutý kotevní trn.
3. Odběry vzorků
Pro analýzu povrchových vrstev bylo odebráno šest vzorků, které budou vyhodnoceny ve zprávě SVUOM. Pro prvkovou analýzu bronzu byly odebrány špony bronzu z odvrtaných otvorů. Vyvrtané otvory pro endoskopii budou v průběhu restaurování uzavřeny bronzovými nýty.
Jedno z odběrových míst na povrchu pláště.
IV. Závěry průzkumu
• Stav bronzového pláště sochy je po mechanické stránce, v relativně dobrém stavu.
• Povrch bronzového pláště je kromě přírodních patin, prachových depozit a krust pokryt nevhodným, či silně degradovaným fixačním prostředkem.
• Jednotlivé bronzové díly jsou spojeny na montýrky šrouby.
• Některé zatemované montýrky jsou popraskané.
• Síla bronzového pláště je v rozmezí 6 – 9 mm.
• Mechanické vlastnosti bronzu i technologické zpracování je dobré.
• Socha nemá vnitřní ocelovou konstrukci, bronzový plášť je samonosný.
• Kotvení sochy je provedeno dvěma kotevními trny zapuštěnými do kamene.
• Kotevní trny jsou ke konstrukčním profilům vedoucím do nohou sochy připojeny v plintu šroubovým spojem.
• Otvory v kamenném soklu o průměru cca 15 – 20 cm, do kterých jsou zasunuty kotevní trny, nejsou zcela vyplněny betonem.
• Ze statické zprávy vyplývá, že v případě oslabené funkčnosti kotevních prvků je socha, při bočním nárazu větru o rychlosti vyšší než 25m/s, nestabilní.