Home Ukončené realizace Gotická monstrance z Velké Bíteše

Gotická monstrance z Velké Bíteše

 


Restaurátorský záměr

Monstrance z Velké Bíteše


Pasířství Houska & Douda
2008

Zadavatel : Město Velká Bíteš

Restaurátorské práce : Ivan Houska - Houska & Douda s.r.o

Předmět restaurování : velká stříbrná monstrance

Zodpovědný restaurátor : Ivan Houska
oprávnění k restaurování MK. č. 253/94, MK. č. 1204/1999




© Ivan Houska 2008

Zpracoval : Ivan Houska






Na Buštěhradu dne 18.6. 2008
Velká stříbrná monstrance
Datace: 1414 ? (D.Stehlíková) 1473 na medailonu
Majitel: Město Velká Bíteš
Identifikační číslo: H 200
Číslo ÚSMKP:
Materiál: stříbro, zlato, skleněné imitace kamenů, syntetické kameny, sklo
Technologie zpracování: stříbro lité, tepané, skládané a zlacené
Rozměry: výška 85,7 cm, průměr nohy 27,5 cm
Značení: na okraji nohy dvěma repuncy z let 1806 – 1810, osvobozovací značka, repunc státní mincovny v Brně. Na lunule kosočtvercový repunc téže mincovny s písmenem „F“


Popis
Hladká šestilaločná noha s perforovaným, litým páskem rozvilin. Na noze jsou aplikovány dva medailony o průměru 4 cm. Na levém je klečící kněz a erb vladyků z Jasenice. Na pravém medailonu je erb města Velká Bíteš a letopočet 1473. Nad nohou je kapličkový nodus s šesti gotickými okny a kružbami. Pod okrouhlou schránkou na hostii ve tvaru ležatého válce je obrácený jehlan s kraby. Nad schránkou pokračuje gotická architektura věží, v níž je umístěna soška Bolestného Krista. Věžička je na vrcholu zakončena fiálou s růžicí. Po stranách schránky jsou niky s baldachýny a figurami světců: zepředu - sv. Kateřina, sv. Marie Magdaléna, sv. Markéta, sv. Vojtěch (?), zezadu - sv. Petr, sv. Jan Křtitel, sv. Ondřej, Panna Marie s dítětem.
Zasklení čela i dvířek schránky na hostii je provedeno novodobým sklem síly 3 mm, které je uchyceno na krapny.
Pravděpodobně v baroku byla monstrance osazena 25ti skleněnými imitacemi drahých kamenů různých tvarů, velikostí a zabarvení. V současné době je na monstranci 19 ks skleněných imitací drahých kamenů a 4 ks syntetické korundy. Poslední dva velké kameny – velké čiré brusy po stranách věže – nelze z jistotou prohlásit za umělé (leukosafíry), mohou mít i přírodní původ (Ivan Mrázek „Drahokamová výzdoba velkobítešské monstrance“)
Lunula nemá zadní stranu na pantu. Hostie se zasunovala do zářezu.
Doložené opravy:

1651 –Tomáš Německobrodský, zlatník v Třebíči
1770 – oprava a zlacení, Gionini z Náměšti
1970 – Milan Ponížil, družstvo Karát Brno

Stav před restaurováním:

Povrchová úprava:

Jaká byla původní povrchová úprava nevíme. Záznam o zlacení monstrance v roce 1770 může znamenat, že monstrance byla pouze přezlacena, nebo také to, že původní stříbrná monstrance byla nově pozlacena. Tuto otázku může zodpovědět pouze archivní průzkum. Technologicky lze průzkumem doložit zlacení v ohni, ale nikoliv zda bylo provedeno koncem 18. Století, nebo začátkem 15. Století.
Pravděpodobně v roce 1970 byla monstrance galvanicky přezlacena (viz foto vnitřku nohy). Zlacený povrch je narušený a na povrchu se již vyskytují tmavé korozní produkty stříbra. Největší poškození zlacení vykazuje noha monstrance (viz foto).

Montáž a spojovací materiál:

Monstrance nemá klasickou osovou montáž na jednu osu, která je v noze dotažena maticí. Je složená z jednotlivých dílů, které se do sebe zasunují a fixují se šroubovým spojem. Z bočního pohledu celá monstrance „padá“ a je nutná rehabilitace jednotlivých spojů tak, aby se osovost částečně srovnala. Není nutné, žádoucí a mnohdy ani možné přesně vyrovnat monstranci. Poškozené (ztrhané) závity byly časem nahrazovány novými. Hlavy těchto nových šroubů, ani matice však mnohdy nebyly tvarově přizpůsobeny originálům a v detailu jsou rušivým elementem (viz foto věže). Také některé matice doplněných kamenů jsou šestihranné a mají zbytečně dlouhé (metrické) závity.

Mechanická poškození:

Kromě již zmíněné osové deformace byla nalezena prasklina jedné fiály na levé horní straně architektury postraních balkonků. Celé boční montáže jsou uvolněné a kývají se. Šroubový, horní spoj boční montáže architektury je „nastaven“ nově vyrobenými podložkami, jejichž „nezbytnost“ budeme moci posoudit až po demontáži monstrance. Baldachýnové stříšky nad figurkami jsou volné, protože mají uvolněné uchycující krapny. V místech chybějících, vylomených opěráků jsou pozůstatky po dřívějším letování. Zadní dvířka schránky na hostii nemají pant, ale jsou nasazena na dva držáky a byla pravděpodobně zajištěna stříbrnými kolíčky na řetízkách. Nyní jsou tam dva ohnuté mosazné drátky.

Chybějící díly:

1. Dvě hlavičky chrličů na prvé straně architektury bočního křídla.
2. Tři opěráky s kraby – jeden vlevo a dva vpravo na horních partiích architektury bočních křídel. Jeden opěrák s kraby se dochoval a lze z něj tudíž sejmout model pro zaformování chybějících dílů.
3. Fiála na levé straně kapličky vrcholové věže.



Restaurátorský záměr:

• Dokumentace a úplná demontáž monstrance
• Rozšířený restaurátorský průzkum po demontáži – konzultace
• Odstranění nečistot a mastnoty v ultrazvukové lázni za použití ekazitové soli
• Rehabilitace jednotlivých spojů a částečné vyrovnání osové deformace
• Oprava a slohové sjednocení spojovacího materiálu na monstranci
• Sejmutí forem pro vytvoření modelů na odlití chybějících detailů
• Výroba voskových modelů a odlití ze stříbra
• Opracování odlitků, napasování a příprava spojů
• Přiletování stříbrem a začištění jednotlivých spojů
• Oprava uchycení bočních křídel architektury a baldachýnů nad figurkami
• Úprava uchycení dvířek na kolíky s řetízky
• Rehabilitace dochovaného zlaceného povrchu
• Lokální retuš galvanického zlacení
• Závěrečná montáž do celku a dokumentace
• Restaurátorská zpráva
 
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13